Koně
Fríský kůň je vznešené plemeno.
V kohoutku měří 156-163 cm.
Na frísovi jsou krásné jeho vysoké chody.
Dříve se používal nejen v drezuře a vozatajství ale také v klusáckých závodech.
Tím vznikala lehká plemena a pravé plemeno pomalu mizelo.
Avšak našli se lidé kteří plemeno opět rozmnožili a tak nezaniklo.
Fríský kůň není zrovna velký, ale má veliký majestát.
Frís se hodí především na drezuru a na vozatajství.
Používa se také pod dámským sedlem.
Je to vždy vraník bez bílých znaků.
Jelikož je černý používá se jako pohřební kůň.
Je to krásné a ušlechtilé zvíře.
Fabella
Falabella je nejmenší koňovitý savec na světě, ale spíše než poník je to miniaturní kůň. Dorůstá do výšky méně než 86 cm. Byl vyšlechtěn Juliem Ceasarem Falabellou na ranči Rocero de Roca v blízkosti Buenos Aires v Argentině, který zkřížil shetlandského poníka a velice malého plnokrevníka, což bylo pravděpodobně dílem okamžitého nápadu. K upevnění malých rozměrů byli jejich první potomci křížení s co nejmenšími poníky různých plemen a pak inbredně mezi sebou, aby se upevnil genotyp miniaturního plnokrevníka. V součastnosti je falabella dovážena do celého světa, nejvíce si získala oblibu v USA, kde je módní zvláště ve zbaervení typu appaloosa. Je chována i v Británii a ostatních evropských státech.
Použití: Falabella je především chována jako domácí mazlíček, protože má přátelskou povahu a je inteligentní. Svou roli přitom hraje i to, že jde o módní novinku a tak si ji často pořizují lidé, kteří nemají k zvířatům žádný vztah. Je příliš malá, aby sloužila jako jezdecký kůň, a to zcela i pro malé děti, ale je možné ji zapřahat do lehkých kočárků, sloužících jako hračky. Dovede také dobře skákat, ale měla by to předvádět jen když je volná.
Vzhled: Dobrá falabella by měla mít jemnou kostru i rysy. Má o dvě žebra a obratle méně než osatní koně. Hlavu by měla mít jemnou a malou, trochu podobnou shetlandskému poníkovi, se širokým čelem, ale delšíma ušima. Plec bývá strná, ale hřbet a záď mívají velmi dobrou stavbu. Nohy často mívají vadný postoj, slabé kosti, přední mívají rozbíhavé holeně, zadní slabé svalstvo. Zadní nohy mají také často kravský postoj a těsné kopyto. Má nápadně bohatou hřívu a ohon. Vyskytuje se v mnoha zbarveních, včetně appaloos a strakáčů.
Charakteristika: Koník je příliš jemný na to, aby se na něm jezdilo. Měl by být teple ustájen a v zimě dostávat zvláštní krmení. Po svých předcích, shetlandských ponících, je celekm odolný, ale příbuzenská plemenitba způsobila určité nedostatky v tělesné stavbě a způsobilosti k chovu. Většina zvířat se však pohybuje konkrétně a dovede dobře pracovat v zápřahu.
Výška v kohoutku: Nesmí přesáhnout 0, 86 m, někteří dospělí jedinci miohou měřit 0, 51 m.
Holštýnský kůň
Holštýnský kůň je pravděpodobně nejstarším německým plemenem. Původně byl používán jako válečný kůň, od roku 1680 pak byl chován jako spolehlivý kočárový kůň a remnota pro armádu. V 19. století byl do chovu zaveden clvelandský hnědák, yorkšírský kočárový kůň a anglický plnokrevník, aby se dosáhlo lehčích, ale přesto dostatečně silných koní. S pokračujícím přílivem krve anglického plnokrevníka po druhé světové válce se stal holštýn všestranným soutěžním koněm. Podobně jako u ostatních teplokrevníků i u holštýnů jsou koně před zařazením do plemenné knihy podrobeni zkouškám.
Použití: Moderní holštýnský kůň je schopný zvládnout všechny disciplíny jezdecého sportu. Patří stále mezi nejlepší kočárové koně, je na světové špičce ve skokových soutěžích i v drezuře a pravděpodobně je z němckých plemen nejlepší v military.
Vzhled: Holštýnský kůň je vysoký, elegantní,má jemnou hlavu a jasný, inteligentní pohled. Dlouhý klenutý krk a přechází v šikmou lopatku a dobře vyznačený kohoutek. Hrudník má hluboký, hřbet a bedra silná a svalnatá, stejně jako stehna a přední končetiny. Má vynikající nohy, s velice dobře formovanými klouby, pevnými kostmi a krátkými a silnými holeněmi. Povoleny jsou všechny barvy, ale přednost se dává tmavým hnědákům, hnědákům a ryzákům.
Charakteristika: Holštýnský kůň má vynikající kvality, ochotnou a živou povahu, vynikající kostru i celkovou tělesnou stavbu, výborné vlohy pro cval a skákání. Má dlouhý, volný a pružný krok, akci přímou. Klus je aktivní, dobře vyvážený a rytmický. Nízká akce karpů je dědictvím po kočárových předcích a je povolena. V dnešní době je kladen důraz hlavně na zvýšení vytrvalosti, aby byl schopen překonávat i velké vzdálenosti ve vysoké rychlosti.
Výška v kohoutku: 1, 63 - 1, 73 m.